Zo života dobrovoľníka Frantu Glaca

„Přejezd hranic na Ukrajinu s humanitarkou bývá vždy trochu napínavý. Někdy dlouhý, nepříjemný, stresující, jindy krátký a pohodový. Zažili jsme už vděčné objetí i otocku zpátky do EU kvůli nedostatečné expiracni době čínských polévek.

Dnešní přejezd byl zvláštní natolik, že se o tento zážitek rád podělím.

Na nejmenovany přechod jsem přijel těsně před změnou směny, tzv. “peresmenky”. Nikde nikdo, jen na ukrajinské straně stojí dodávka. Celník mi vysvětlil, že humanitarku už nestihne vyřídit, že mám počkat na novou směnu. Já na to, že si rád odpočnu a je vlastně jedno jestli spím za hranicí nebo na hranici. Celník mi popřál klidný odpočinek a odešel.

Z dodávky na druhé straně na mě kdosi mával a v telefonu se ozvala Katarína Pajerská, že mě vidí a jestli jsem to opravdu já.

Úplně náhodné setkání na hranici Šengenskeho prostoru, který nás v tu chvíli rozděloval jak časově tak prostorově.

Sklopil jsem se na lavici předních sedaček Iveca a okamžitě usnul.

Po zhruba hodině jsem se probudil uprostřed čilého ruchu. Celník z nové směny ke mě s úsměvem přišel s pozdravem dobrého rána. Nechali mě vyspat pod dohledem kamer, celníků, policie atd… přímo na “čáře”… kontrola a potřebné oficiality proběhly rychle, v klidu a pohodě.

Stejně tak na ukrajinské straně.

Na první benzince mě čekala odpocivajici Katka a výborná ukrajinská káva.

Přeju všem pohodovou neděli a celý další týden….“